17.8 2018 - Svátek má Petra
Společnost ABC první pomoc je akreditována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR
 

Otázky z první pomoci pro testy v autoškole

© ABC první pomoc s.r.o


Pokud vidíte, že účastník nehody masivně krvácí:
a) vrátím se k vlastnímu vozu a začnu hledat v lékárničce obvazový materiál
b) neprodleně krvácející místo stlačím prsty, dlaní nebo složeným kusem oděvu
c) krvácející místo nebudu ošetřovat, začnu poraněnému zajišťovat životní funkce tj. umělé dýchání, zevní srdeční masáž
Odpověď:
Při zástavě masivního krvácení je nejdůležitější rychlé jednání bez časových prodlev, které často vznikají při hledání vhodného obvazového materiálu, lékárničky apod. Proto je nejjednodušším řešením stlačit krvácející ránu přímo v místě poranění tím, co máte „po ruce"(tzn. prsty, dlaní…). Okamžité zastavení krvácení výrazně zvyšuje šanci, že případná následná resuscitace bude úspěšná. Pokud totiž krvácení ihned nezastavíte, ztráta krve u poraněného může být tak veliká, že při oživování již nebude co okysličovat v plicích, ani masáži srdce přečerpávat do mozku.

Jste svědek nehody, na místě jsou zranění, co uděláte jako první:
a) zajistím místo viditelně proti pokračování nehody, zjistím počet raněných, ujasním si, kde se nacházím a zavolám záchrannou službu na 112.
b) zavolám záchrannou službu a vyčkám do jejího příjezdu
c) začnu provádět umělé dýchání a srdeční masáž na prvním účastníkovi nehody, kterého naleznu
Odpověď:
Zachovejte klid, zbavte se strachu, vyhodnoťte situaci,zorientujte se v místě (snažte si uvědomit kde jste, jakou poslední vesnici jste projeli, na jakém km dálnice jste) a čase. Několik sekund přemýšlejte, pak koordinovaně a rozvážně jednejte. Zabezpečte místo nehody, aby nebyla ohrožena bezpečnost Vaše , ani přímých účastníků nehody (trojúhelníkem, výstražnými světly). Odstavte vůz tak, aby nedošlo k další nehodě,vypněte motor, zamkněte si auto. Zjistěte, co se stalo a kolik je raněných. Proveďte základní diagnostiku poraněných. Tj. vědomí (oslovení, bolestivý podnět), dýchání, masivní krvácení. Ti, co naříkají Vaši pomoc v první fázi nepotřebují, věnujte se těm, kteří jsou v bezvědomí, ostatní jen kontrolujete zrakem.

Jak zjistíte stav vědomí pacienta:
a) oslovím ho, zkusím bolestivý podnět (štípnutí do ušního lalůčku)
b) zkusím bolestivý podnět ostrým předmětem
c) poraněného hlasitě oslovím a zkusím posadit
Odpověď:
Stav vědomí je základní veličina, kterou musíte u poraněného zjistit. Proč? Člověk v bezvědomí nemá obranné reflexy, a to hlavně v oblasti zabezpečení dýchání (kašel, uzávěr hrtanové záklopky). A pokud by došlo v tomto stavu, kdy chybí obranné reflexy, ke zvracení, je nebezpečí, že se dostane obsah žaludku do dýchacích cest, což bývá častou pozdní smrtelnou komplikací. Bezvědomí je tedy stav, kdy chybí reakce na oslovení i následný bolestivý podnět. Zkuste proto nejprve oslovení jednoduchou otázkou „Slyšíte mě?" apod. Pokud poraněný nereaguje, následuje bolestivý podnět (štípnutí do tváře, ušního lalůčku..)

Jak jednoznačně zjistíte, že poraněný dýchá:
a) je růžový
b) slyším jeho dech a cítím ho na své tváři
c) rosí se mi zrcátko
Odpověď:
Přítomnost dechu lze správně určit jen pokud slyšíte a cítíte dech poraněného na své tváři . Barva kůže bezprostředně po zástavě dechu nemusí být změněna a také hrudník se může ještě pohybovat. Již ale nedochází k výměně vzduchu s okolím, protože dýchací cesty jsou uzavřeny. Skloňte se k ústům poraněného a soustřeďte se na to, zda uslyšíte nebo ucítíte jeho dech na své tváři.

Jak zajistíte průchodnost dýchacích cest:
a) zakloním mírně hlavu a předsunu dolní čelist směrem vzhůru, event. vyčistím ústa od cizích těles(zvratků, krve..)
b) předkloním mu hlavu
c) chytnu jazyk poraněného a snažím se ho vytáhnout z dutiny ústní
Odpověď:
Pokud poraněný nedýchá, zajistěte průchodnost dýchacích cest lehkým záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti => položte ruku malíkovou hranou na čelo a opatrně zakloňte hlavu, palcem a ukazováčkem druhé ruky chyťte špičku brady (jako když taháte za ucho) a pootevřete postiženému ústa. Zároveň se podívejte, zda-li není v dutině ústní nějaká pevná překážka (jídlo, zvratky, zubní protéza…) a pokuste se ji odstranit! Pokud je v ústech tekutina (krev), opatrně otočte hlavu na stranu a opět vyčistěte <> myslete na poranění páteře, ale dutinu ústní musíte vyčistit a zajistit tak průchodnost dýchacích cest. Po vyčištění dutiny ústní opět zkontrolujte dýchání.

Jak se zachováte při kolapsovém stavu, kdy postižený upadne a ztrácí vědomí?
a) ihned zahájím resuscitaci
b) zvednu nohy postiženého a zajistím volné dýchací cesty
c) postiženého posadím a zavolám záchranou službu
Odpověď:
Co je kolapsový stav? Je to stav, kdy postižený dýchá a reaguje na bolestivý podnět nebo sporně na oslovení. Postiženého nechte ležet, nepokoušejte se ho posadit. Můžete mu zvednout dolní končetiny ,vzhledem k systému spojených nádob tím zvýšíte tlak krve v mozku. Nikdy nepodkládejte hlavu!! Spíše mu opartně hlavu zakloňte a zajišťujte dýchací cesty.

Kdy zahájíte zevní srdeční masáž:
a) jen pokud u poraněného nehmatám puls
b) pokud je poraněný v hlubokém bezvědomí a nedýchá
c) pokud masivně krvácí
Odpověď:
Dýchání a krevní oběh jsou "spojité nádoby", takže pokud je pacient v bezvědomí a nedýchá, do několika sekund dochází také k zástavě krevního oběhu, tj. akce srdeční. A proč tedy není správně odpověď "pokud nehmatáme puls poraněného"? Je prokázáno, že člověk - laik, který se setká s poraněným při dopravní nehodě nebo po jiném úrazu, se nachází v extrémním stresu. V této situaci se pak může lehce stát, že buď "vyhmatá" puls svůj vlastní v konečcích prstů a ne puls poraněného a nebo, pokud se mu nedaří puls vyhmatat, bude se neustále o tuto diagnostiku snažit a ztrácí tak čas. A tato chybná diagnostika by mohla zapříčinit, že nezahájí včas kardio-pulmonální resuscitaci a sníží se tak šance poraněného na přežití. Proto se dle nejnovějších poznatků od vyhmatávání pulsu laiky upustilo a srdeční masáž se zahajuje při bezvědomí a bezdeší, jak je zde uvedeno.

Pří zevní srdeční masáži:
a) vždy poraněného přesunu na pevnou podložku
b) zahájím nepřímou srdeční masáž i v nevýhodné poloze (např. v sedu při zaklínění ve voze)
c) pokud není poraněný na pevné podložce, srdeční masáž nezahájím
Odpověď:
Mozek potřebuje ke své funkci nepřetržitou dodávku kyslíku. K tomu, aby byla tato podmínka splněna, jsou nutné funkční plíce (tzn. volné dýchací cesty a při bezdeší náhrada chybějícího dechu umělým dýcháním) a oběh ( tzn. dostatatečný tlak krve v mozku). Ten zajistíte tím, že zastavíte velké krvácení (pokud je), a že nahradíte nefungující srdce tím, že budete provádět nepřímou srdeční masáž. Nejvýhodnější poloha je na zádech, ale pokud máte poraněného, který je zaklíněný ve voze a nejde vyprostit, zahajte masáž srdce i v této poloze. Čekáním na příjezd hasičů, kteří poraněného vyprostí jen ztrácíte cenné minuty.

Pro kvalitně prováděnou srdeční masáž je nejdůležitější:
a) dostatečná hloubka stlačení hrudní kosti a frekvence
b) jen frekvence
c) jen hloubka stlačení hrudní kosti
Odpověď:
Nepřímá srdeční masáž nahrazuje činnost nefungujícího srdce, které se za normálních okolností stahuje , nasává a vypuzuje krev. Vy tím, že budete střídavě stlačovat a uvolňovat hrudní kost, nahradíte jeho normální činnost. Proč dostatečně stlačovat? Proto, aby vůbec došlo ke stištění srdce mezi hrudní kostí a páteří. Dostatečné stlačení je cca 4-5 cm. Vždy je nutné přihlédnout k tělesné stavbě zachraňovaného a přizpůsobit hloubku stlačení. Proč frekvence? Srdce běží za normálních okolností rychlostí 70-80/min a Vy při nepřímé srdeční masáži nejste tak efektivní. Proto musíte stlačovat rychleji cca. 100/minutu, aby množství vypuzené krve bylo stejné.

U poraněného s podezřením na úraz páteře:
a) smím poraněným manipulovat bez omezení
b) manipuluji poraněným co nejméně, pouze v souvislosti se zajištěním životních funkcí
c) poraněným v žádném případě nehýbu
Odpověď:
I pokud je u poraněného podezření na úraz páteře, nesmíte se obávat, že mu ublížíte. Je sice nutné manipulaci provádět co nejšetrněji, ale jestliže hrozí nebezpečí z pokračování úrazového děje a nebo potřebujete uvolnit dýchací cesty, je zcela nezbytná. V případě, že nezajistíte průchodnost dýchacích cest jen proto, aby se s poraněným nehýbalo, jeho šance na přežití budou minimální. Snažte se vyvarovat extrémního předklonu a rotačních pohybů do stran.

U dopravní nehody s poraněním voláme jako první:
a) hasiče (150)
b) policii (158)
c) záchrannou službu (155)
Odpověď:
112 je možné použít,ale v současnosti je číslo 155 lepší alternativou. Při poraněních vždy volejte jako první záchrannou službu

Frekvence kompresí hrudní kosti při nepřímé srdeční masáži je u dospělého:
a) 60 stlačení za minutu
b) 100 stlačení za minutu
c) 160 stlačení za minutu
Odpověď:
Vaše srdce běží rychlostí 70-80/min a vy při nepřímé srdeční masáži nejste tak efektivní proto musíte srdce stlačovat rychleji, aby bylo množství vypuzené krve stejné.

Poraněný se po dopravní nehodě se domáhá tekutin, jak se zachováte:
a) poskytnu mu tekutiny v neomezeném množství
b) nedám mu napít ani přes jeho naléhání
c) mohu mu dát i najíst
Odpověď:
Pokud poraněný zůstane při vědomí a bude potřebovat následné operační řešení ve zdravotnickém zařízení, jestliže dostal napít ,nebude lačný a případný operační zákrok se bude muset odložit. Hrozí ale, že se stav vědomí může u poraněného velice rychle zhoršit, tím vyhasnou obranné reflexy a může dojít ke zvracení. Obsah žaludku se tak dostane do plic a způsobí velmi vážnou komplikaci.

Při umělém dýchání z plic do plic u dospělého:
a) dýchám frekvencí alespoň 20 vdechů/min a vždy se snažím o co největší vdech
b) dýchám úplně normálně frekvencí 6–8 vdechů/min, bez extrémního nádechu a vdechu do poraněného
c) vdechuji do plic poraněného jen obsah vzduchu ve svých ústech
Odpověď:
Člověk za normálních okolností dýchá frekvenci 12-14 dechů/minutu. Během rozboru již proběhlých resuscitací bylo zjištěno, že frekvence 6-8 dechů/min je dostatečná a je i laikem dobře proveditelná.

Jak budete postupovat, jste-li sami a opakovaně se Vám nedaří zajistit dýchací cesty :
a) budu pokračovat v opakovaných pokusech, dokud se mi to nepodaří
b) přeruším snažení po 3–4 pokusech a zahájím zevní srdeční masáž
c) vzdám se jakékoliv další aktivity
Odpověď:
Po rozboru již proběhlých resuscitací se zjistilo, že existuje naděje na okysličení mozku krví, ve které je zbytek kyslíku z plic před zástavou oběhu. Když se tato krev dostane pomocí srdeční masáže do mozku, může dojít k obnovení dýchání. A tento postup je jistě lepší, než se stále dokola snažit o něco, co nejde. Pokud se Vám nedaří zajistit dýchací cesty a prodechnout poraněného, po 3-4 pokusech o vdech začněte se srdeční masáží a po 30 stlačeních hrudníku se můžete opět pokusit o prodechnutí poraněného.

U poraněného v hlubokém bezvědomí a bezdeší nastávají nezvratné změny mozkové tkáně do:
a) 5 min.
b) 10 min
c) 20 min.
Odpověď:
Mozek potřebuje trvalou dodávku okysličené krve. Nemá žádné rezervy a bez kyslíku nastávají v mozku do 5 minut nezvratné změny. Je proto důležité všechny oživovací pokusy zahájit co nejdříve. Čím dříve a kvalitněji je zahájena resuscitaci, tím větší šanci na přežití poraněný má.

Při poranění motorkáře, který je v bezvědomí a nedýchá:
a) nikdy nesundávám přilbu
b) je nejlepší vyproštění hlavy ve dvou zachráncích, kdy jeden pevně svírá hlavu poraněného a druhý opatrně sejme přilbu
c) mohu sejmout přilbu jakýmkoliv způsobem
Odpověď:
Vždy je třeba upřednostňovat oživování tzn. dýchání z úst do úst a nepřímou srdeční masáž, před strachem z poranění páteře. Tyto postupy ale nejde provádět s přilbou. Je lepší, když jsou při sundavání přilby dva zachránci, kdy jeden zasune ruce podél uší poraněného a udržuje hlavu a krk v ose a druhý opatrně tahem v ose těla dozadu sejme přilbu. Jste-li sami, dochází zde sice k většímu pohybu krční páteře, ale pokud to je nezbytné udělejte to!

Při úrazu hlavy s výrazným krvácením nejvíce poraněného ohrožuje:
a) viditelné krvácení
b) následné bezvědomí při poranění mozkové tkáně
c) zlomeniny kostí lebky
Odpověď:
Bezvědomí při poranění mozkové tkáně ohrožuje poraněného proto, že vzniklé poškození, které v mozku je „neumožní" kvalitní resuscitaci i když je správně technicky prováděna. Proto při zástavě krvácení bude zachránce jistě úspěšný, ale při resuscitaci to tak být nemusí.

Při provádění zevní srdeční masáže je správné stlačení hrudní kosti asi o:
a) 4–5 cm u dospělého tj. na šířku dvou palců zachraňovaného
b) stačí 1–2 cm
c) 8–10 cm
Odpověď:
Nepřímá srdeční masáž nahrazuje činnost nefungujícího srdce, které se za normálních okolností stahuje, nasává a vypuzuje krev. Střídavým stlačováním a uvolňováním hrudní kosti je nahrazen jeho normální stah. Proč je nutné dostatečné stlačování? Je to proto, aby vůbec došlo ke stištění srdce mezi hrudní kost a páteř. Vždy je nutné přihlédnout k tělesné stavbě zachraňovaného a přizpůsobit hloubku stlačení. Při srdeční masáži dbejte na správnost provedení – masírujete napjatými pažemi váhou vlastního těla. Jen tak docílíte optimálního výsledku.

Jak budete postupovat u poraněného, který má po pádu z motocyklu zlomenou dolní končetinu a reaguje na oslovení:
a) zavolám pomoc, případně stabilizuji zlomeniny a do příjezdu ZS budu u poraněného nadále sledovat stav vědomí a dýchání
b) zastavím masivní krvácení, stabilizuji zlomeninu a teprve potom zavolám ZS.
c) poraněného se nebudu vůbec dotýkat, aby nedošlo ke zhoršení jeho stavu
Odpověď:
Vždy je třeba, pokud pacient nemá nestišitelné krvácení, v první řadě volat ZS a pak event. stabilizovat zlomeniny. Nejdůležitější je ale stálá kontrola životních funkcí u postiženého a to až do příjezdu ZS. Včasným zavoláním záchranné služby si zachránce zajistí rychlý příjezd odborné pomoci, která ho vystřídá, pokud by došlo ke zhoršení stavu s následnou resuscitací.

Poraněný je v bezvědomí, leží na zádech a zatím dýchá. Náhle začne zvracet. Jak budete postupovat:
a) nechám ho zvracet, nehrozí mu žádné nebezpečí
b) otočím mu hlavu na stranu a snažím se mu vyčistit dutinu ústní
c) nesmím mu pohnout hlavou (může mít poraněnou páteř) a nevadí, že může zvratky vdechnout do dýchacích cest
Odpověď:
Vždy má přednost obnovení životních funkcí (zajištění průchodnosti dýchacích cesta a vyčištění dutiny ústní) , před obavou z poranění páteře. Pokud vidíte, že poraněný začal náhle zvracet, otočte mu hlavu na stranu, aby zvratky mohly vytékat z dutiny ústní. Ústa vyčistěte.

Hrozí trestní postih, pokud budete provádět první pomoc a poraněný zemře nebo bude mít trvalé následky:
a) ne
b) ano
c) podle míry trvalých následků
Odpověď:
Ne, trestní postih hrozí v případě, že nic nepodniknete nebo pokud jen zavoláte záchrannou službu.

Hrozí trestní postih, pokud neposkytnete první pomoc:
a) ano, s možností nepodmíněného trestu odnětí svobody
b) ne, v žádném případě, je to moje vlastní vůle
c) podle závažnosti úrazu nebo postižení poraněného.
Základní povinnost každého občana v oblasti poskytnutí zdravotnické pomoci je upravena zákonem č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění, kdy dle ustanovení § 9 odst. 4 musí každý poskytnout či zprostředkovat nezbytnou pomoc zejména osobě, která je v nebezpečí života nebo jeví známky závažné poruchy zdraví. Zároveň se ukládá povinnost účastnit se zdravotnického školení a výcviku, uloženého z důvodu obecného zájmu.
© abc první pomoc s.r.o., 2006


Připravili jsme pro Vás nové webové stránky, které naleznete ZDE!!